Letní filosofická škola
Ihned po změněných poměrech v roce 1989 umožňujících nezávislé organizace a svobodné aktivity zakládá Karel Floss v roce 1990 v místě svého bydliště v Sázavě nad Sázavou Letní filosofickou školu. Ta vychází z ilegálních bytových seminářů bratrů Flossů, které se konaly nejprve v Olomouci a poté v Sázavě a jejichž počátky sahají až do šedesátých let 20. století.
Letní filosofickou školu (dále jen LFŠ) Karel Floss koncipoval jako společenství studentů, pedagogů a význačných osobností české vzdělanosti za účelem formování mladých a vzdělaných lidí, kteří budou po roce 1989 potřeba pro nově se utvářející českou společnost. Karel Floss postavil LFŠ jednak na ideji převzaté od starořeckého filosofa Platóna, která vyjadřuje jako nezbytnou podmínku pro duchovní růst společné "soužití a soubytí" (sydzén kai synúsia) lidí hledajících a otevřených poznání, a jednak na ideji synergie duchovních oborů: filosofie, vědy, teologie, religionistiky a umění. LFŠ v Sázavě vyjadřovala rozpětí zájmů samotného Karla Flosse a svou atmosférou vytvářela vlídné a erudované prostředí odrážející osobnostní povahu docenta Flosse. Ten LFŠ organizoval a vedl plných dvacet let, kdy LFŠ probíhala v Sázavě.
Konala se vždy o letních prázdninách v červenci a trvala nejprve tři týdny, poté se její délka ustálila na čtrnácti dnech. Karel Floss (spolu se svou ženou Irenou) nejen organizoval program LFŠ, zval přednášející, uváděl přednášky či vedl semináře, ale také se postaral o ubytování a stravování studentů. Ti vedeni benediktýnským heslem "ora et labora" (spojení duchovní a fyzické činnosti) vždy dopoledne před odpoledními přednáškami pracovali pro obec, která jim za to bezplatně poskytla ubytování a stravu po celou dobu konání školy. Účast na přednáškách a seminářích LFŠ byla zadarmo, takže škola byla ve všech ohledech plně otevřena všem zájemcům. Její program nespočíval jen v dopolední práci a odpoledních přednáškách, ale také ve večerním debatování u ohně, v kulturních aktivitách, jako byl zpěv či divadlo, a ve spojitosti s připojenou Školou vidění také v malování pod vedením akademického malíře Radoslava Kutry.
V prvních ročnících se LFŠ konala na zahradě u domu manželů Flossových, v průběhu devadesátých let získala prostředí v areálu odsvěceného kostela, který sloužil jako přednášková síň, ve staré části Sázavy. V tomto areálu byl vybudován nový objekt, který Karel Floss spolufinancoval ze svého senátorského platu a ve kterém měla LFŠ svou knihovnu, seminární místnost a místo pro ubytování studentů. Pro organizování LFŠ založil Karel Floss již v devadesátých letech Nadaci Prokopios – ekologické a vzdělávací centrum, která se později spojila s projektem švýcarského teologa Hanse Künga Projekt Weltethos a přejmenovala se na Nadaci světový étos – Centrum Prokopios.
LFŠ v Sázavě uspořádala několik velkých sympozií se zahraniční účastí; z českých filosofů a vědců, kteří na LFŠ přednášeli, jmenujme alespoň osobnosti jako: Ladislav Hejdánek, Zdeněk Kratochvíl, Zdeněk Neubauer, Petr Vopěnka, Ivan Chvatík, Jiří Fiala, Pavel Floss, Jan Sokol, Filip a Lenka Karfíkovi, Ivan. M. Havel aj. Za dvacet let konání LFŠ v Sázavě se jí zúčastnilo celkem přes patnáct set studentů a vystoupilo zde se svými přednáškami nespočet přednášejících. Všechny aktivity a témata LFŠ v Sázavě nacházely své centrum a východisko v osobě Karla Flosse, který svým filosofickým zápalem, otevřeností a lidským přístupem vytvořil jedinečné společenství LˇFŠ, která by se tak mohla také jmenovat Letní filosofická škola Karla Flosse.
LFŠ se poté, co byla po dvaceti letech nucena opustit jedinečný areál Centra Prokopios v Sázavě, přesunula do Dubu nad Moravou a poté do Velkých Losin, kde se – nepřetržitě od svého začátku – koná dodnes. V nových lokalitách začala nová etapa LFŠ. Její organizaci převzali od Karla Flosse jeho studenti a účastníci LFŠ v Sázavě, aby ji nadále rozvíjeli v jejích původních idejí, které jí do vínku vložil Karel Floss. Docent Floss se na LˇFŠ nadále podílel návrhy témat jednotlivých ročníků a také na LFŠ pravidelně vystupoval se svými přednáškami. LFŠ v současnosti organizuje Spolek Letní filosofická škola, z.s.; o současných aktivitách LFŠ se lze více dozvědět na jejích stránkách (zde).
Přednášky a semináře doc. Karla Flosse na Letní filosofické škole:
Průsečíky filosofie a teologie XX. stol. (1994)
Kritická četba Platóna a Heideggera (1994)
M. Heidegger a Tomáš Akvinský (1995)
Uvedení do Descartova (1596–1650) roku (1996)
Komentář k četbě duchovních textů 17. stol. – Descartes, Pascal, Komenský (1996)
Velcí křesťanští myslitelé (proměny paradigmat podle H. Künga) (1997)
Qui ex Patre Filioque procedit (1998)
Filosofické podněty v díle H. Künga (1998)
Bůh a Peirceova Firstness (1999)
Bůh u Tomáše Akvinského (1999)
Tomáš Akvinský na prahu 3. tisícíletí (2000)
Základní pojmy filosofie: Jejich význam v rámci dějinného vývoje I-III (2001)
Renesance aristotelské metafyziky (2002)
Projekt Credo a Mosty do budoucnosti (2002)
Fenomén Západu a Východu (2004)
17. Leibnizova Defensio Trinitatis (2004)
Aktuální nekonečno a metafyzické pojetí Boha u Alberta Velikého a Tomáše Akvinského (2004)
Několik poznámek k Janu Patočkovi (2007)
K životu a dílu Hanse Künga (2008)
Tomáš Akvinský o konci časů (2008)
Co znamená postsekularismus (2009)
Kutrovo pojetí vztahu umění a křesťanství (2009)
Novoplatonismus a křesťanství – zvl. k nové knize B. Suchla Dionysios Areopagita. (2010)
K základům vědění u Prokla a Eukleida (2010)
Erasmus a jeho doba (2011)
Filosofická teologie R. Swinburnea – netušené možnosti dialogu mezi teologií a filosofií (2012)
Budoucnost a geneze filosofických vizí (Referát ke knize D. Henricha Werke im Werden) (2013)
Řád jako ústřední idea Západní civilizace (2014)
Evoluce, revoluce, reformace – tři klíčové ideje evropské civilizace (2015)
Univerzum a univerzita (2016)
Smysl teologie v dnešním světě (2018)
Víra a vyznání v pojetí W. C. Smithe (2019)
Zdravice XXX. LFŠ. Od akademických týdnů k Letní filosofické škole (2020)
